V 80. letech byly do výroby zavedeny nové typy KAZ-608 – tahače a sklápěče, KAZ-4540 s pohonem 4x4. V malé sérii vznikl malý užitkový automobil typu Multicar, avšak vlastní konstrukce NAMI a KAZ. V 90. letech se výroba značně snížila, v polovině 90. let měl o továrnu zájem koncern GM, který zde chtěl montovat auta pro ruský trh. Pro vysoké daně se však rozhodl do projektu neinvestovat.

Kolem roku 2001 se výroba pohybovala v množství 15-20 automobilů ročně (např. v roce 1990 se vyrobilo 5 736 vozů), vyráběly se však doplňkové výrobky pro veřejná prostranství, například lavičky. Proběhla také zakázka na závaží pro italské jeřáby. Celkem však obrovské prostory továrny byly nevyužívané, z 16 tisíc zaměstnanců jich zde bylo již jen 1200.

Uvažovalo se o výrobě gruzínského terénního vozu ve spolupráci s britskou firmou. Také se montovaly traktory z ukrajinských dílů, případně upravené automobily GAZ GAZelle. Dalším pokusem byla montáž vozů Mahindra, ve čtyřech kontejnerech z Indie přijelo 12 rozebraných automobilů Mahindra CL500 Bolero. Za pomoci 15 pracovníků bylo v první polovině roku 2002 všech 12 automobilů smontováno. Na podzim 2003 byla dovezena série montážních celků automobilů KamAZ pro gruzínský trh.

V roce 2009 byla podepsána dohoda s německou firmou MAN o montáži jejich nákladních vozů, nakonec však nebyl ani jeden vyroben. P roce 2010 byla většina budov nevyužívána, ulice zarostlé stromy, a probíhal prodej jednotlivých budov a vybavení, část strojů šla do šrotu. Některé výrobní úseky údajně koupily čínské firmy, nebo společnosti z Arabských emirátů. Jedinou funkční budovou je administrativní dům fabriky. Také by snad ještě mělo existovat malé muzeum.

Vozy KAZ se do Československa nedovážely, ale minimálně jeden vůz se pohyboval po Slovensku, z čehož vznikla fotografie v galerii níže, kde je zvěčněn vůz KAZ pod slovenským hradem.